„Ve čtvrtek 23. května jsem jel pracovně do Dačic, stejnou cestou jako před týdnem,“ říká Vladislav Burian s tím, že se bavil představou, jaké by to bylo, kdyby na nepoctivého stopaře kápnul ještě jednou. „A ono se to stalo! V zatáčkách nad Valtínovem jsem uviděl, jak nějaké auto zastavuje dědovi s francouzskou holí a hned mi bylo jasné, že mám šťastný den. Rychle jsem k stojícímu automobilu dojel, vyskočil ven a překvapenému řidiči sdělil, že pán pojede



se mnou. A nejspíš na policii. Když poté auto odjelo, pokusil se zadržený děda předstírat, že mě vidí poprvé v životě, ale nakonec to vzdal.“



Následovaly prý omluvné litanie, slova lítosti a kdesi cosi, ale Burian jim příliš sluchu nepopřál. Kajícímu se seniorovi nekompromisně oznámil, že má u něj tři stovky za klíč plus 120 korun za benzín do Počátek a zpět a ať mu ty peníze laskavě kouká ihned dát.



„Z občanského průkazu, který mi děda dobrovolně nabídl k nahlédnutí, jsem zjistil, že se chlap jmenuje Ctibor Taras, tedy nikoliv Ctirad, jak mi řekl při našem posledním setkání, je ročník 1943 a trvalý pobyt má ve Studené,“ konstatuje Burian a pokračuje: „Děda lamentoval, že u sebe žádné peníze nemá a jestli by mi je mohl dát následující týden, konkrétně v úterý v poledne v Jindřichově Hradci. Bylo mi sice jasné, že je to pokus o další podfuk, ale nakonec se mi dědy zželelo a na jeho návrh jsem přistoupil. A jak to dopadlo? Přesně dle mého očekávání. V určenou dobu jsem se dostavil do předem domluvené restaurace, přiměřený čas jsem v ní poseděl a pak jsem ji zase opustil. Děda se přijít neobtěžoval.“



Vladislav Burian později víceméně ze zvědavosti zavolal na Obecní úřad ve Studené a tam se na pana Tarase zkusmo přeptal. A jak se ukázalo, plácnutí do vody to nebylo. „Dozvěděl jsem se, že nejsem první, kdo kvůli tomuto pánovi volá,“ kroutí hlavou Burian. „Je to prý známý místní podvodník a pravidelně se na něj přeptává i policie. Rejstřík jeho fint je údajně opravdu hodně široký a se svými pár stovkami že jsem ještě nedopadl až tak zle.“



Závěrem Vladislav Burian varuje: „Až u silnice uvidíte ošuntělého, mírně obtloustlého seniora v tmavě modré bundě, v hnědých kalhotách s bočními kapsami a s francouzskou holí s modrou rukojetí v ruce, na brzdu zapomeňte a pokračujete v jízdě. Ten starý pán na to sice nevypadá, ale je to prvotřídní vykuk a podvodník!“



- Svatopluk Doseděl -